 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
HISTORIE
DĚJINY NOVOVESKÉ FARNOSTI Počátky farnosti Samostatná novoveská farnost vznikla v rozmezí let 1492 – 1497. Před vznikem samostatné farnosti byla Ostrožská Nová Ves přifařena do Kunovic. Podle údajů z knihy o Ostrožské Nové Vsi byl kostel, který původně stál na území dnešního hřbitova, postaven právě v letech 1492 – 1497. Už tehdy byl zasvěcen sv. Václavu. V tomto období vznikl i hřbitov rozprostírající se okolo kostela. 17. století Kostel byl několikrát při nájezdech Turků a Uhrů vypálen. V matrice uherskohradišťského děkanátu z roku 1644 je zmínka o jeho vypálení. K němu nejspíše došlo v roce 1621. Kostel byl pravděpodobně obnoven okolo roku 1651. V roce 1667 ostrožský farář Jan Řehoř Kučera založil nejstarší a dodnes zachovanou matriku ostrožské farnosti, pod jejíž duchovní správu tehdy obce Nová Ves a Chylice spadaly.
Obr. 1: Matrika z roku 1667.
18. století Do roku 1751 byly každou třetí neděli v novoveském kostele slouženy mše svaté uherskoostrožskými kaplany. Mezi nejstarší známé novoveské rodáky, kteří byli vysvěceni na kněze, patří Antonín Bartys (vysvěcen v roce 1750). V roce 1751 vznikla v Ostrožské Nové Vsi samostatná duchovní správa, čili lokální kaplanství. Před vznikem této správy Novovešťané a Chyličané dne 24. 11. 1749 požádali knížete Lichtenštejna o zřízení fary s tím, že jsou ochotni pro ni udělat konkrétní oběti. Ten jejich žádosti vyhověl.
Obr. 2: Vojenská mapa z roku 1764
Pro stáří a nebezpečí byl kostel v roce 1770 s povolením biskupského úřadu zbořen a přemístěn. Nový kostel byl postaven blíže k vesnici a hřbitov zůstal na původním místě. Stavitelem kostela byl Karel Wister a náklady na stavbu nesl kníže Lichtenštejn. Na stavbu taktéž dohlížel lokální kaplan Jan Vykoukal. Ovšem největší zásluhy na stavbě mají místní robotníci. Nově postavený kostel byl vysvěcen 1. října 1775 uherskoostrožským farářem Ignácem Spinou za přítomnosti jeho kooperátorů Jiřího Pavlase a Jakuba Hodiny a místního kaplana Jana Vykoukala. Dle děkanské matriky z roku 1771 byl v kostele hlavní oltář zasvěcen sv. Václavu a boční oltáře Panně Marii a sv. Kateřině, přičemž oltář sv. Kateřiny byl asi dočasný (patrně se původně vyskytoval ve starém kostele). Nakonec byl druhý oltář zasvěcen sv. Kříži. Dva obrazy, které dnes visí nad bočním vchodem, jsou původní obrazy z bočních oltářů, které sem byly umístěny těsně po vystavění nového kostela. Do věží byly umístěny 3 zvony, zasvěcené sv. Václavu – největší z nich byl z r. 1651, druhý z r. 1666 a třetí nejmenší z r. 1738.
Zdroje:
Příloha: Seznam kněží – rodáků Ostrožské Nové Vsi
HISTORICKÉ FOTOGRAFIE
LP. 1910
P. Mořic Luska .
Dne 28.července 2014 uplyne 65let od smrti P.Mořice Lusky (1867 – 1949). Faráře, děkana a čestného kanovníka. Popis jeho života a práce na poli náboženském, hospodářském,kulturním a politickém by vydal na celou knihu, připomeňme si alespoň několik faktů z jeho života. V obecní kronice, kterou sám v letech 1928 – 1940 vedl napsalk svému životopisu: Mořic Luska se narodil 22.září 1867 ve Švábenicích u Vyškova,kde byl jeho otec hajný. Když měl 4 roky, přestěhovali se rodiče do Rychtářova, odkud pocházeli a měli svou usedlost. Mladý Mořic začal zde chodit do školy, záhy se učil němčině a v 11.letech svého věku byl přijat do chlapeckého semináře v Kroměříži. Maturoval v roce 1886, odebral se pak do bohosloví v Olomouci a byl vysvěcen 5.července 1890 kardinálem Fürstenbergem. První jeho působiště byly Pozlovice u Luhačovic, po třech letech přišel za kaplana do Hradiska u Kroměříže. Z jara však zde onemocněl a hlásil se pryč, v červnu 1894 přišel do Nové Vsi a již zde zůstal. Byl 4x administrátorem a od září roku 1909 byl jmenován farářem, tím zůstal téměř 40.let. Navíc byl od roku 1936 víceděkanem a od roku 1937 děkanemuherskohradišťského děkanátu. Mořic Luska založil v roce 1900 mlékárenské družstvo o od té doby byl jeho ředitelem po 32 let, v roce 1902 se stal pokladníkem záložny v Nové Vsi. V roce 1904 byl jmenován čestným občanem ostrožské Nové Vsi. Jako farář rozšířil hřbitov, kůr a zavedl elektrické světlo do chrámu Páně. Ač se Luska nikdy neodhodlal ke stavbě nového kostela, za jeho působení došlo k určim změnám. Na faře byl postaven byt pro kaplana, v roce 1930 byl rozšířen hřbitov, změny doznal i kostel. V roce 1931 byly pořízeny nové varhany od Matěje Strmisky za 56.00,-Kč. Toho roku také Matěj Galuška provedl elektrifikaci kostela. V roce 1936 při výměně okna v průčelí se našel trám s letopočtem 1770 a od té doby byl vlastně znám rok stavby kostela. V letech 1940 - 1941 došlo k nadstavbě věže, která dostala špičatou střechu, na věž byly instalovány hodiny a ke kostelu byl přistavěn boční vchod. V letech 1948 - 1949 došlo k velkým úpravám v kostele díky budovatelskému úsilí kooperátora Otakara Holuba, byla postavena nová sakristie, pořízena nová dlažba, lavice, Boží hrob a oltář svatého Jana Nepomuckého. To už Mořic Luska pouze přihlížel budovatelskému úsilí Otakara Holuba a řady aktivních a obětavých farníků.
Mořic Luska po celou dobu svého působení hrál velmi důležitou roli v životě naší obce, zvláště v Nové Vsi. O mnohých jeho aktivitách byla řeč, zapojoval se do spolkového života, někde byl iniciátorem (Orel), jinde jen členem. Velkou pozornost věnoval Luska vzdělání mládeže,podporoval ty, kteří chtěli studovat. Například Janu Húskovi, pozdějšímu známému etnografovi, mnoha a mnoha kněžím. Byl členem včelařského spolku, v roce 1928 se stal kronikářem obce. Zemřel ve čtvrtek 28. července l949 na faře. Pohřben byl na novoveském hřbitově 30.července arciknězem a proboštem kroměřížské kapituly Františkem Kutalem za účasti 65 kněží a velkého množství lidu. Jeho odchod se témě kryl se sloučením Ostrožské Nové Vsi a Chylic v jednu obec, končila jedna éra v životě naší obce, kterou Mořic Luska ovlivnil jako nikdo jiný.
ODLITÍ ZVONU SVATÁ LUDMILA V MARTINICÍCH U VELKÉHO MEZIŘÍČÍ SOBOTA 30.KVĚTNA 1970
|
Mapa stránek