Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
 

Historie

 

   HISTORIE  

 

  DĚJINY  NOVOVESKÉ  FARNOSTI 

Počátky farnosti

Samostatná novoveská farnost vznikla v rozmezí let 1492 – 1497. Před vznikem samostatné farnosti byla Ostrožská Nová Ves přifařena do Kunovic.

Podle údajů z knihy o Ostrožské Nové Vsi byl kostel, který původně stál na území dnešního hřbitova, postaven právě v letech 1492 – 1497. Už tehdy byl zasvěcen sv. Václavu. V tomto období vznikl i hřbitov rozprostírající se okolo kostela.

17. století

Kostel byl několikrát při nájezdech Turků a Uhrů vypálen. V matrice uherskohradišťského děkanátu z roku 1644 je zmínka o jeho vypálení. K němu nejspíše došlo v roce 1621. Kostel byl pravděpodobně obnoven okolo roku 1651.

V roce 1667 ostrožský farář Jan Řehoř Kučera založil nejstarší a dodnes zachovanou matriku ostrožské farnosti, pod jejíž duchovní správu tehdy obce Nová Ves a Chylice spadaly.

 

Obr. 1: Matrika z roku 1667.

 

18. století

Do roku 1751 byly každou třetí neděli v novoveském kostele slouženy mše svaté uherskoostrožskými kaplany.

Mezi nejstarší známé novoveské rodáky, kteří byli vysvěceni na kněze, patří Antonín Bartys (vysvěcen v roce 1750).

V roce 1751 vznikla v Ostrožské Nové Vsi samostatná duchovní správa, čili lokální kaplanství. Před vznikem této správy Novovešťané a Chyličané dne 24. 11. 1749 požádali knížete Lichtenštejna o zřízení fary s tím, že jsou ochotni pro ni udělat konkrétní oběti. Ten jejich žádosti vyhověl.

 

Obr. 2: Vojenská mapa z roku 1764

 

Pro stáří a nebezpečí byl kostel v roce 1770 s povolením biskupského úřadu zbořen a přemístěn. Nový kostel byl postaven blíže k vesnici a hřbitov zůstal na původním místě. Stavitelem kostela byl Karel Wister a náklady na stavbu nesl kníže Lichtenštejn. Na stavbu taktéž dohlížel lokální kaplan Jan Vykoukal. Ovšem největší zásluhy na stavbě mají místní robotníci.

Nově postavený kostel byl vysvěcen 1. října 1775 uherskoostrožským farářem Ignácem Spinou za přítomnosti jeho kooperátorů Jiřího Pavlase a Jakuba Hodiny a místního kaplana Jana Vykoukala.

Dle děkanské matriky z roku 1771 byl v kostele hlavní oltář zasvěcen sv. Václavu a boční oltáře Panně Marii a sv. Kateřině, přičemž oltář sv. Kateřiny byl asi dočasný (patrně se původně vyskytoval ve starém kostele). Nakonec byl druhý oltář zasvěcen sv. Kříži. Dva obrazy, které dnes visí nad bočním vchodem, jsou původní obrazy z bočních oltářů, které sem byly umístěny těsně po vystavění nového kostela.

Do věží byly umístěny 3 zvony, zasvěcené sv. Václavu – největší z nich byl z r. 1651, druhý z r. 1666 a třetí nejmenší z r. 1738.

 

Zdroje:

  1. OBEC Ostrožská Nová Ves. Ostrožská Nová Ves – Z dějin Nové Vsi a Chylic. 2001. 293 s.
  2. Nejstarší dochovaná matrika ostrožské farnosti. [online]. 2013, [cit. 2013-08-27]. Dostupný z WWW:  < http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/9917/?strana=1>.
  3. Vojenská mapa z roku 1764. [online]. 2013, [cit. 2013-08-27]. Dostupný z WWW:  < http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm&map_region=mo&map_list=m106>.

 

Příloha: Seznam kněží – rodáků Ostrožské Nové Vsi

 

 

Jméno a příjmení

 Narozen

Vysvěcen

Zemřel

1.

Antonín Bartys

1726

1750

1805

2.

František Schlossar

1732

1757

1809

3.

František Botek

1864

1890

1918

4.

František Skalík

1867

1891

1904

5.

Antonín Machálek

1867

1894

1908

6.

Tomáš Jurásek

1877

1900

1953

7.

Josef Hanáček

1876

1901

1955

8.

Jan Skalík

1873

1903

1917

9.

Jan Kunovjánek

1881

1908

1962

10.

Cyril Vařecha

1882

1908

1913

11.

Cyril Berka

1889

1914

1970

12.

Josef Šálek

1899

1923

1937

13.

Celsus Josef Létavka

1909

1932

1976

14.

Mořic František Kunovjánek

1909

1932

1985

15.

Arnold Cyril Bachan

1910

1934

1977

16.

Ludvík Červenák

1912

1935

1994

17.

Augustin Jan Slezák

1912

1935

?

18.

Antonín Červenák

1917

1943

1993

19.

Václav Straka

1922

1949

1996

20.

František Bedřich Smištík

1924

1949

2008

21.

Josef Botek

1948

1976

2008

22.

Vladimír Těthal

1961

1996

-

23.

Jan Franta

1978

2005

-

 

 

 

   HISTORICKÉ  FOTOGRAFIE  

LP. 1910

 

  P. Mořic Luska   .

Dne 28.července 2014 uplyne 65let od smrti P.Mořice Lusky (1867 – 1949). Faráře, děkana a čestného kanovníka. Popis jeho života a práce na poli náboženském, hospodářském,kulturním a politickém by vydal na celou knihu, připomeňme si alespoň několik faktů z jeho života.

 V obecní kronice, kterou sám v letech 1928 – 1940 vedl napsalk svému životopisu:  

Mořic Luska se narodil 22.září 1867 ve Švábenicích u Vyškova,kde byl jeho otec hajný. Když měl 4 roky, přestěhovali se rodiče do Rychtářova, odkud pocházeli a měli svou usedlost. Mladý Mořic začal zde chodit do školy, záhy se učil němčině a v 11.letech svého věku byl přijat do chlapeckého semináře v Kroměříži. Maturoval v roce 1886, odebral se pak do bohosloví v Olomouci a byl vysvěcen 5.července 1890 kardinálem Fürstenbergem. První jeho působiště byly Pozlovice u Luhačovic, po třech letech přišel za kaplana do Hradiska u Kroměříže.

 Z jara však zde onemocněl a hlásil se pryč, v červnu 1894 přišel do Nové Vsi a již zde zůstal. Byl 4x administrátorem a od září roku 1909 byl jmenován farářem, tím zůstal téměř 40.let. Navíc byl od roku 1936 víceděkanem a od roku 1937 děkanemuherskohradišťského děkanátu. Mořic Luska založil v roce 1900 mlékárenské družstvo o od té doby byl jeho ředitelem po 32 let, v roce 1902 se stal pokladníkem záložny v Nové Vsi. V roce 1904 byl jmenován čestným občanem ostrožské Nové Vsi.

Jako farář rozšířil hřbitov, kůr a zavedl elektrické světlo do chrámu Páně. Ač se Luska nikdy neodhodlal ke stavbě nového kostela, za jeho působení došlo k určim změnám. Na faře byl postaven byt pro kaplana, v roce 1930 byl rozšířen hřbitov, změny doznal i kostel. V roce 1931 byly pořízeny nové varhany od Matěje Strmisky za 56.00,-Kč. Toho roku také Matěj Galuška provedl elektrifikaci kostela. V roce 1936 při výměně okna v průčelí se našel trám s letopočtem 1770 a od té doby byl vlastně znám rok stavby kostela. V letech 1940 - 1941 došlo k nadstavbě věže, která dostala špičatou střechu, na věž byly instalovány hodiny a ke kostelu byl přistavěn boční vchod. V letech 1948 - 1949 došlo k velkým úpravám v kostele díky budovatelskému úsilí kooperátora Otakara Holuba, byla postavena nová sakristie, pořízena nová dlažba, lavice, Boží hrob a oltář svatého Jana Nepomuckého. To už Mořic Luska pouze přihlížel budovatelskému úsilí Otakara Holuba a řady aktivních a obětavých farníků.

Mořic Luska po celou dobu svého působení hrál velmi důležitou roli v životě naší obce, zvláště v Nové Vsi. O mnohých jeho aktivitách byla řeč, zapojoval se do spolkového života, někde byl iniciátorem (Orel), jinde jen členem. Velkou pozornost věnoval Luska vzdělání mládeže,podporoval ty, kteří chtěli studovat. Například Janu Húskovi, pozdějšímu známému etnografovi, mnoha a mnoha kněžím. Byl členem včelařského spolku, v roce 1928 se stal kronikářem obce. Zemřel ve čtvrtek 28. července l949 na faře. Pohřben byl na novoveském hřbitově 30.července arciknězem a proboštem kroměřížské kapituly Františkem Kutalem za účasti 65 kněží a velkého množství lidu. Jeho odchod se témě kryl se sloučením Ostrožské Nové Vsi a Chylic v jednu obec, končila jedna éra v životě naší obce, kterou Mořic Luska ovlivnil jako nikdo jiný.

 

                                                                                                        

 

   ODLITÍ  ZVONU  SVATÁ  LUDMILA  

   V  MARTINICÍCH  U  VELKÉHO  MEZIŘÍČÍ   

   SOBOTA  30.KVĚTNA 1970  

                                                                                                                                                                       
 
29.května 1970  odjeli  do  Martinic  jako  brigádníci  osobním  autem  fijatkem  řízený 
sl.Lud. Holčíkovou  hospodyní  na  faře  v Ostr. Nové  Vsi, František Smištík - stolář,Zd. Jurásek - fotograf.
 
V  pátek  29.května 1970  byla  forma  zakopána  do  země  a  upěchována  a  v  sobotu  30.května 1970
zvon  " svatá  Ludmila "  byl  odlit. Vše  je  natočeno.
 
V  neděli  30.května 1970  konáno  " Boží  Tělo "  ke  4 oltářům. Sotva  jsme  vyšli  ven  spustil
se  liják, promokli  jsme, průvod  se  rozprchl, vrátili  jsme  se  do  kostela  a  tam  " Boží  Tělo "
slaveno. Nálada  všechna  pryč !  Je  třeba  se  podřídit  vůli  Boží !
 
V  pondělí  1.června 1970  o  4 hodinách  odjeli  do  Martinic  na  vykopání  a  broušení  zvonu
tito  brigádníci : Jos. Matuštík (Ch.), Stanislav  Vodný (ONV), Zdena  Jurásek (ONV),
Jan Trávníček (ONV, č.593 - strýček), Fr. Tureček (ONV), Fr. Machálek (ONV), Fr. Zalubil (varhaník),
Jan Miklíček (ONV), Ant. Pavka (ONV), Martin Červenák (důchodce), Ant. Pijáček (kolář),
Tomáš  Štěrba (listonoš důchodce), P.Otakar Holub adm. a Lud. Holčíková (hospodyně na faře).
 
                                                                Z  farní  kroniky 
                                                        + P. Otakar  Holub, kanovník
 
 

                                                                                                                                                                                 

                                                                                                                                                                                   

                                                                                                                                                                               

 

TOPlist